Něco ze života... 1.8

17. ledna 2012 v 18:42 | Veronnie.♥ |  My Diary♥
Zdravím všechny kteří zavítaly na můj blog. :) Tak už nám končí pololetí, tento rok jsem nemusím tak něják nic opravovat za což jsem ráda, protože i bez té školy toho mám hodně. Bohužel, ale budu mít 3 z chemie, nikdy jsem na vysvědčení žádnou 3 neměla a bude to moje jediná trojka, tak mě to dost mrzí. Neumím se totiž na chemii naučit, nenaučím se obvykle to co máme v testu, ale něco jiného a to je tam buď vůbec nebo jen slabě okrajově. Navíc naše chemikářka hodnotí i aktivitu v hodině a já mám vždycky strach se přihlásit a pak mi to většinou vyfoukne kámoška co sedí vedle mě;/. Nemám jí to za zlé, jen u té chemikářky fakt nemám odvahu.. A co vy, už víte jak jste na tom s vysvědčením.?
Dneska jsem měla jinak trochu náročný den, ale nechci o něm moc psát, protože, nevím, cítím, že bych neměla každopádně napíšu až budu vědět víc..:)
 

Výročí 2 roky

21. prosince 2011 v 19:08 | Veronnie.♥ |  Co se děje na blogu
Tak po dlouhé době tady zase píši. Dneska jsem potřebovala poslat jeden email a jelikož na něho moc nechodím, tak jsem se rozhodla, že si ty emaily trochu promažu a narazila jsem na 2 emaily od blogu. Jeden byl, upozornění, že jsem tady dlouho nebyla a druhý byl první email který mi potvrdil registraci tohoto blogu. Takže podle něj jsem vlastně zjistila, že dneska jsou to přesně 2 roky co tenhle blog mám. Připadalo mi tedy dobré, aby se tu ode mě objevil nějáký článek a taky se hodlám podívat na blogy všech mých SB. Vím, že jsem tady nebyla hodně dlouho, ale v posledním svém článku jsem psala, že nevím, kdy se tu zase objevím. Tento týden možná přidám ještě článek o něčem trochu z mého života, ale to ještě nevím, kvůlineaktivitě tu totiž už skoro nikdo nechodí takže ještě uvidím.

Něco ze života...1.7

13. září 2011 v 17:57 | Veronnie.♥
Tak po dlouhé době píšu zase článek. Uvažuji o tom už pár dní a příjde mi to jako docela dobrý nápad. Nenapsala jsem tu totiž 2 měsíce, ale nebudu se omlouvat. Blog má být pro potěšení a ne z povinnosti... Skoro celé prázdniny jsem byla pryč a když už jsem byla doma, nevím, něják se mi mi nechtělo. Jak už jsem zmínila, léto jsem měla nabité hodně, hned na začátku jsem byla pár dní u babičky na Slovensku, potom s Darčou na chatě, pak jsme byli na dovolené v Itálii, pak jsem byla s Darčou na táboře, týden u sestřenek na Slovensku a nakonec tak stejně jako na začátku u babičky. Prázdniny nebyli ani nejhorší ani nelepší, ale takový hodně dobrý průměr. Jinak teď začala škola, moc povinnosti zatím nemáme, ale už jsme psaly první písemku, z chemie a ta se mi nepovedla ;/. Ještě bych se chtěla vrátit k tomu co se týče blogu. Z největší pravděpodobností ho budu muset zrušit. Vůbec se mi to nechce dělat, protože tento blog už mám hodně dlouho a byl několikrát sice na hodně dlouho dobu pozastavený, ale vždycky jsem se sem vrátila. Jenomže já tady už prostě být nemůžu. Nemůžu tady psát věci přímo od srdce. Je mi to líto, ale tak to je. Nevím, kdy tu zase napíšu. Může se stát, že nikdy, ale to si myslím, že bych nedokázala. Možná si založím něco jiného, nevím. Ono já vlastně teď nevím vůbec nic, život mi teď připravil tolik zápletek, že já teď vůbec nevím co bude dál...
 


Něco ze života..1.6

28. června 2011 v 23:09 | Veronnie.♥
Tak a konečně zase píšu. Zítra no vlastně za hodinu by to byl měsíc co jsem napsala poslední článek. Nepsala jsem už hrozně dlouho, protože se mi něják nehtělo a blog nedělám s povinnosti, ale pro zábavu. Takže sem píšu jenom, když se mi chce. V mojem životě se nic něják nezměnilo s Pavlou je to totálně zničené. Myslím, že už se spolu nikdy nebudeme bavit. Strašně moc mi chybí, pořád na to všechno musím myslet. Jenomže ona mě nesnáší a tak mi nezbývá nic jiného než se s tím smířit a jít dál bez ní. Budu to chtít sice spousu času než se přes to přenesu, ale já věřím, že to zvládnu! Asi to moc nechápete, jak tak hodně řeším kamarády, většina lidí totiž tohle nechápe, příjde jim to moc citové jako kdybych tratila kluka, ale já to prostě beru jinak. Nejsem lesbička to ne, ale byla to moje kamarádka, hodně dobrá kamarádka, ale všechno to jenom byla lež. No strašně už se těším až uplynou ty poslední 2 dny a pak se budu snažit si ty 2 měsíce naplno užívat. Nebudu moc doma a za to jsem strašně ráda. Doufám, že po létě už budu v pohodě, musím!

Něco ze života...1.5

29. května 2011 v 16:25 | Veronnie.♥ |  My Diary♥
Čas letí, venku je pořád krásnější a krásnější počasí, ale moje psychika klesá pořád víc a víc ke dnu.. Cítím se strašně sama, opuštěná. Teďka od 23.5-27.5 jsme byli na mediálním kurzu v Tatrách, točily jsme tam různé scénky a takové věci. Pro mě to byl, ale ten nejhorší výlet jaký mohl být.. Pár dní před mediálním jsem se pohádala s Pavlou, ona se najednou rozhodla, že se spolu přestaneme bavit. Doufala jsem, že se to na mediálním srovná a něják moc to neřešila. Co se týče cesty, autobus měl poruchu a musel přijet nový takže než jsme se dostaly do Tater tak to trvalo 8 a půl hodin no hrůza. Když jsme přijely, tak jsme se najedly a já jsem šla do bazénu. Tam byla i Pavla a začaly jsme se tam spolu bavit. Když jsem, ale přišla z bazénu došlo mi, že to byl zase nějáký ten její poslední den a taky, že jo.. Na pokoji jsem byla s Darčou první den a první noc jsme si spolu náramně užily, ale pak se to celé začalo srát a ty úžasné noci co jsme si říkaly, že budou vůbec nebyli. Druhou noc jsme obě byli tak unavené, že jsme šli brzo spát, třetí noc jsme byli rozhádané a tu čtvrtou šla Darča pryč a já mezi tím usnula takže se ani nedostala na pokoj a musela spát jinde. S Darčou jsme se tam, ale hádaly pořád. Dost mě to bralo, protože to měl být náš mediální a měli jsme si ho užít spolu ale já to asi blbě pochopila, protože mi přišlo, že Darča se radši snažila být s kýmkoliv jiným než semnou.. Včera jsme se na fb zase pohádaly a vypadá to, že asi už definitivně. Nevím, nechala jsem to na ní. Jenomže bohužel už vím, jak to dopadne, ona už mě nepotřebuje, je jí asi i docela jedno, že jsme se pohádaly no já bohužel cítím pravý opak. Jako by to nebylo s Darčou málo, tak se do toho přidává ještě Pavla. Od pátku si každý den píšeme, několik hodin, stejně nechápu proč, protože to nemá smysl, ona už je rozhodnutá, že naše kamarádství nemá cenu, přesto, ale pořád doufám, že změní názor. Někdo si možná řekne, že nemám vůbec žádné problémy, ale já to prožívám strašně hodně. Nejsem schopná nic dělat, bolí mě hlava, břicho.. připadám si jako bych byla nemocná což svým způsobem vlastně jsem. Nemůžu už se dočkat léta, budu se snažit být co nejmíň doma no teda pokud se toho léta vůbec dožiju...

Další články


Kam dál

Goodbye♥ ;*